Přátelství!
To je i po letech si napsat k narozeninám a připojit pár vět navíc o tom, jak se druhému daří. Mluvit o sobě vždy v dobrém (i před dalšími lidmi). Mít radost z radosti druhého a v těžkostech být mlčky s ním (někdy i na dálku jen v modlitbách). Přátelství je říct si vše a přesto nemuset říkat vůbec nic. Vědět, že tady ten druhý je pro mě kdykoli, že se můžu ozvat a že to nikdy nebude vadit.
Přátelství má mnoho podob, protože se v něm spojují dvě jedinečné bytosti vztahem. Opradový přítel to s námi myslí dobře a nikdy nepřestává být přítelem, i kdyby byl na druhé straně země. Jsou různá přátelství. Já jsem však stále víc uchvácena těmi, která vznikla kdysi dávno s lidmi, s nimiž se naše společné cesty již rozešly. Možná právě nyní - když nás dělí tisíce mil - je naše přátelství nejsilnější. Vzdálenost ani nedostatek času v tomto případně není pro přátelství překážkou. Není to jako s láskou. Milovaný člověk nám velmi chybí, když nemůžeme být s ním, a málo společného času lásku dost často zničí. Ne však přátelství.
Vážím si svých opravdových přátel, kteří i přes všechnu vzdálenost a nemožnost být spolu, zůstávají věrnými. Vážím si jich, protože mě učí, jaký je Bůh. Věrný. Přítel.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.