Myslím, že o tom je naše víra - důvěřovat Bohu, že On je zde, i když Ho zrovna nijak silně či nadpřirozeně nevnímáme, necítíme, nevidíme ani neslyšíme.
Učit se s ním žít v každodenních chvílích, ve všem, co prožíváme. Dokonce i v nejistotě toho, zda On skutečně je... A zda je v tom všem s námi.
Učit se ho poznávat v očích lidí, které potkám na ulici, v úsměvu dětí, ve slovech i v slzách, ve větru, paprscích slunce, v hladině vody i stínu stromu... Poznávat ho v unavených ránech i tichých večerech, v nevysloveném "díky" za věrné přátele a v "miluji tě" vysloveném navždy...
Učit se s ním žít tam, kde jsme, s těmi, které máme okolo sebe, v našich slabostech i potěšeních, v radosti i v těžkostech. Žít s Ním svůj život, protože to On nás stvořil a přál si nás mít právě takové, jací jsme. On s námi chce žít, pokud i my chceme. Chce nás milovat a chce nás proměňovat tak, abychom byli šťastní.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.